Vakcíny mRNA od Pfizer-BioNTech a Moderny vyvolávají u různých věkových skupin různé úrovně protilátkové odpovědi.
Vakcíny mRNA od Pfizer-BioNTech a Moderny proti covid-19 se liší v úrovních protilátkové odpovědi, které vyvolávají, říkají výsledky vzájemného srovnání a analýzy podle věku příjemců vakcíny. Jeffrey Wilson MD PhD, odborník na alergie a imunologii z University of Virginia, USA, s kolegy získali kvantitativní testy IgG na vazebnou doménu spike receptoru (RBD) a nukleokapsidu SARS-CoV-2 a nukleokapsidu po 1. dávce u některých a po 2. dávce u všech z kohorty 167 příjemců vakcíny. Výzkumníci neměřili neutralizační protilátky (nAbs), které ve studii považují za omezení, ale poznamenávají, že jiné prokázaly dobrou korelaci mezi vazebnými a neutralizačními protilátkami SARS-CoV-2.
„Jedním z důvodů, proč se domníváme, že studium vazebných protilátek (Abs) je důležité, je skutečnost, že se jedná o jediný test, který je dostupný snadno a s nízkými náklady a lze jej implementovat v měřítku,“ vysvětlil Wilson. „To však neplatí pro testy, které měří nAbs nebo paměťové B buňky nebo T buňky.”
Wilson komentoval účel a limity této studie a charakterizoval ji jako „malý kousek velké skládačky“: „Komplexní srovnání těchto dvou vakcín by vyžadovalo analýzu nAbs a paměťových B buněk a T buněk. Existují však už dobrá data, která ukazují silnou korelaci mezi vazbou Abs a ABS, a všechny tyto imunitní metriky jsou nepřímými markery nejdůležitějšího výsledku, kterým je ochrana před infekcí a/nebo klinickým onemocněním.”
Střední věk 167 příjemců vakcíny byl 42 let (mezikvartilové rozmezí 32-57 let), přičemž 63 příjemců (38 %) bylo ve věku 50 let a více. Mezi skupinami vakcín nebyly žádné statisticky významné rozdíly ve věku, pohlaví nebo rase. Výzkumníci zjistili nižší hladiny Abs u příjemců vakcíny mRNA od Pfizer-BioNTech než od Moderny; u obou po 14-28 dnech od první dávky 5,9 μg/ml (95 % CI, 3,7-9,69 μg/ml) oproti 19,19 μg/ml (15,8-23,19 μg/ml) a po 7-31 dnech od druhé dávky 45,9 μg/ml (37,0-57,0 μg/ml) oproti 68,5 μg/ml (61,9-75,7). U osob nad 50 let byly po jedné nebo obou dávkách vakcíny od Pfizer-BioNTech zjištěny nižší hladiny protilátek než u vakcíny od Moderny; ty byly nižší než u mladších příjemců vakcíny od Pfizer-BioNTech. Úrovně dosažené vakcínou Moderna se však mezi věkovými skupinami statisticky nelišily. Výzkumníci naznačují, že zjevný rozdíl v imunogenicitě pozorovaný u starších dospělých lze přičíst 30 μg mRNA obsažené ve vakcíně Pfizer, oproti 100 μg v té od Moderny.
„Podle mě naše studie naznačuje, že by se regulační agentury měly na tato data pečlivě podívat a zaměřit se konkrétně na výsledky u vysoce rizikových skupin. Přestože obě mRNA vakcíny fungují dobře, je možné, že existují rozdíly v určitých populacích, které by mohly vyžadovat zvláštní doporučení. Samozřejmě, že už existuje precedens pro tyto věci u chřipky, kde je vysoká dávka FluZone určena pro lidi od 65 let výše.“
Výzkumníci doporučují další studie, které by zjistily, zda lze k předpovědi klinické ochrany proti covidu-19 použít vazebné protilátky k SARS-CoV-2. Wilson varoval před očekáváním, že v blízké budoucnosti dojde ke zkrácení vývoje vakcíny: „Dokud nebude identifikován imunitní korelát ochrany, nemyslím si, že by existovala cesta pro velké populační studie.“