Nová studie publikovaná v časopise Vaccines hodnotila, zda byla při opětovném zmrazení lahviček s mRNA vakcínou proti koronaviru způsobujícímu covid-19 zachována imunogenicita vakcíny. Pokud ji opětovné zmrazení neovlivní, mělo by to významný dopad na její skladování, aby se minimalizovalo plýtvání dávkami vakcíny.
Plýtvání vakcínou
V rámci boje s pandemií covid-19 získaly země s vysokými příjmy velké množství vakcín. Nicméně skladování a manipulace s vakcínami jsou složité a kvůli tomu došlo k masivním ztrátám dávek vakcín. Kromě toho došlo v několika afrických zemích ke ztrátám dávek v důsledku nedostatečné infrastruktury. A to vše ovlivnilo proočkovanost populace. Podle WHO plýtvání vakcínou zahrnuje vyřazení, ztrátu, poškození nebo zničení vakcín. Vakcíny proti covid-19 jsou dostupné jako vícedávkové lahvičky. Po otevření je nutné podat všechny dávky. Zbývající dávky nelze skladovat, a proto je nutné je zlikvidovat. Existují dva důvody plýtvání vakcínou: vyřazení otevřených lahviček kvůli kontaminaci při manipulaci a vyřazení neotevřených lahviček kvůli dosažení data expirace, vyšší skladovací teplotě nebo nesprávné inventuře. Měly by tedy existovat strategie pro zlepšení manipulace s vakcínami, aby se zabránilo plýtvání. Pokud by bylo možné otevřené lahvičky znovu zmrazit a použít později, zabránilo by se tomuto plýtvání. Nebylo však jasné, zda opětovné zmrazení lahviček s vakcínou ovlivní integritu a imunogenicitu vakcíny.
Testování účinků opětovně zmrazených vakcín
Studie hodnotila důsledky opětovného zmrazení zbývajících dávek lahviček s mRNA vakcínou proti covid-19 po otevření. Ve studii byly testovány dvě mRNA vakcíny: Comirnaty (Pfizer/Biontech) a Spikevax (Moderna). Lahvičky vakcíny byly skladovány a připraveny pro podávání v injekčních stříkačkách podle pokynů výrobce. Tyto stříkačky byly rozděleny do 3 šarží. První šarže byla okamžitě podána myším. Druhá šarže byla zmražena při -20 °C po dobu jednoho měsíce, rozmražena a poté podána myším. Třetí šarže byla zmražena při -80 °C po dobu jednoho měsíce, rozmražena a poté podána myším. Kromě injekcí myším byla část lahvičky s vakcínou testována na integritu mRNA. Myši byly testovány na behaviorální a fyziologické změny po vakcinaci, aby se vyhodnotil možný výskyt vedlejších účinků. To zahrnovalo Irwinův test a test lokomotorické aktivity. Irwinův test je baterie testů, které měří parametry chování myši v pravidelně rozložených časových intervalech. Irwinův test byl proveden 4x, 24 hodin a 48 hodin po vakcinaci a ve dnech 2, 3, 22 a 23 u vakcíny Comirnaty a ve dnech 2, 3, 29 a 30 u vakcíny Spikevax. Lokomotorická aktivita byla měřena pomocí boxů pro lokomotorickou aktivitu 24 hodin po vakcinaci a ve dnech 2 a 22 u vakcíny Comirnaty a ve dnech 2 a 29 u vakcíny Spikevax. Vzorky krve byly odebrány 20 dní po podání Comirnaty nebo 27 dní po podání Spikevax a analyzovány na protilátky proti doméně vázající receptor (RBD) spike proteinu těžkého akutního respiračního syndromu koronaviru 2 (SARS-CoV-2).
Vakcíny nebyly opětovným zmrazením ovlivněny
Integrita mRNA vakcín Comirnaty a Spikevax se nezměnila po opětovném zmrazení lahviček po dobu 1 měsíce při teplotě -20 °C nebo -80 °C. Při podávání dávek vakcíny myším došlo k méně než 5 % degradaci mRNA vakcíny Comirnaty a méně než 6 % degradaci mRNA vakcíny Spikevax. Tyto změny nebyly statisticky významné. Podání první dávky obou mRNA vakcín vyvolalo produkci RBD-vazebných protilátek. Hladiny protilátek se dále zvýšily po druhé dávce vakcíny. Když byly tyto 3 skupiny myší porovnány, nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v hladinách protilátek. Manipulace a podmínky skladování tedy neovlivnily imunogenicitu vakcín. Navíc podávání obou mRNA vakcín vystavených různým podmínkám manipulace a opětovného zmrazení nezpůsobilo žádné vedlejší účinky u myší po vakcinaci. U myší nedošlo k žádným behaviorálním nebo fyziologickým změnám.
Závěr
Opětovné zmrazení mRNA vakcín neovlivnilo integritu mRNA a imunogenicitu vakcín. Také nevedlo k žádným postvakcinačním vedlejším účinkům. Tato studie přináší možnost opětovného zmrazení lahviček s vakcínami Comirnaty a Spikevax, aby se omezilo plýtvání vakcínou. Opětovné zmrazení mRNA vakcín v předplněných injekčních stříkačkách pomůže překonat infrastrukturní nedostatky v zemích se středními a nízkými příjmy. Minimalizovalo by to také plýtvání vakcínami v zemích s vysokými příjmy. Pozorování učiněná v této studii by mohla změnit doporučení týkající se skladování a manipulace s vakcínami Comirnaty a Spikevax.