- 4 května, 2022
- / by Admin
V nedávné studii publikované v Respiratory Medicine výzkumníci uvedli, že tichá hypoxie nebyla jedinečná pouze pro koronavirové onemocnění covid-19.
Syndrom tiché hypoxie, dobře tolerovaná hypoxie s relativně menší dušností (hovorově „šťastná hypoxie“) pronikly do novinářského a klinického prostředí, aby popsaly fyziologickou odpověď pacientů na pneumonitidu způsobenou virem SARS-CoV-2. Předpokládá se, že hypoxie ve vztahu k podílu vdechovaného kyslíku (FiO²) je lepším ukazatelem závažnosti covidu-19 než absolutní hypoxémie. Poměr periferní saturace kyslíkem (SpO²) k FiO² (SFR) se používá analogicky s poměrem arteriální tenze kyslíku (PaO²) k FiO² (PFR), který popisuje závažnost syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Index okysličení dechové frekvence (ROX) kvantifikovaný jako poměr SFR k dechové frekvenci by mohl předpovídat potřebu intubovat pacienty s covid-19. Souvislost mezi vyšší dechovou frekvencí a selháním neinvazivní oxygenace je v rozporu s představou, že asymptomatická hypoxie může být spojena s horšími výsledky.
V současné retrospektivní studii vědci hodnotili, zda tzv. šťastná hypoxie u pacientů s covid-19 byla identifikovatelnou charakteristikou ARDS u covid-19 a byla spojena s potřebou intenzivní péče. Autoři provedli observační kohortovou studii dospělých přijatých v Nottingham University Hospitals s podezřením nebo potvrzenou diagnózou covid-19. Data od pacientů byla získána z elektronických záznamů od 21. února 2020 do 31. srpna 2021. Pacienti s podezřením byli zařazeni do kohorty pozitivních na covid-19, pokud byli do 10 dnů pozitivní na virus SARS-CoV-2. Ošetřovatelská pozorování byla shromažďována, když byl pacient podezřelý nebo měl potvrzení na covid-19 po dobu 14 dnů do přijetí na JIP, propuštění nebo úmrtí v nemocnici. Byly extrahovány výsledky pacientů (přijetí na JIP a mortalita ze všech příčin do 60 dnů) a kódy primární diagnózy. Skóre FiO², SFR a ROX byly vypočteny, pokud nebyly explicitně zdokumentovány. Zda štěstí, tj. zhoršená fyziologická reakce na hypoxii, bylo spojeno s horšími výsledky, bylo hodnoceno modelováním fyziologické reakce na (absolutní nebo relativní) hypoxii v samotné kohortě s covid-19.
Ze 14 214 kompletních pozorování mezi 1586 pacienty bylo více než 75 % pozitivních na covid-19 do 10 dnů od nástupu příznaků. Pacienti s covid-19 měli výrazně vyšší teplotu, dechovou frekvenci a nižší srdeční frekvenci než pacienti bez covid-19. Kromě toho měla kohorta s covid-19 nižší index ROX (3,1/min), z čehož vyplývá vyšší dechová frekvence pro daný stupeň relativní hypoxémie. Zvýšení dechové frekvence o 0,3 dechu za minutu (Bpm) u všech pacientů bylo pozorováno při každém 1 % snížení SpO². Podobně byl u všech pacientů zaznamenán pokles o 0,1 Bpm na každých 10 jednotek snížení SFR. Celkově měli pacienti s covid-19 s těžkou absolutní hypoxémií o 1 tep/min vyšší dechovou frekvenci, o 7 tepů/min nižší srdeční frekvenci a o 0,3 °C vyšší teplotu než pacienti bez covid-19. U pacientů v kohortě covid-19 s těžkou relativní hypoxémií byla dechová frekvence vyšší o 2 tepy za minutu, o 10 tepů za minutu nižší tepová frekvence a o 0,2 °C vyšší teplota než u pacientů bez covid-19. Index ROX byl u pacientů s covid-19 o 2088/min nižší, když byl upraven podle etnického původu a věku, což ukazuje na vyšší dechovou frekvenci v jakémkoli daném stupni relativní hypoxie. Mezi pacienty s covid-19 nebyl u 67 % pacientů stav eskalován na intenzivní péči navzdory hypoxii. Z nich 396 přežilo pobyt na JIP a 122 zemřelo do 60 dnů od rozvoje symptomů. U pacientů s covid-19 s těžkou relativní hypoxémií měli pacienti přijatí na JIP o 4 tepy za minutu vyšší dechovou frekvenci a o 8 tepů za minutu vyšší srdeční frekvenci než pacienti na oddělení. Dechová frekvence byla u později zemřelých pacientů vyšší o 5 tepů za minutu a srdeční frekvence o 10 tepů za minutu. Podobně u pacientů s covid-19 s absolutní hypoxémií měli pacienti na JIP o 7 tepů za minutu vyšší srdeční frekvenci a o 4 tepy za minutu vyšší dechovou frekvenci než přeživší. Ti, kteří nepřežili, měli předtím o 5 tepů za minutu vyšší dechovou frekvenci a o 8 tepů za minutu vyšší srdeční frekvenci než ti, kteří přežili pouze v péči na oddělení. Po úpravě podle etnického původu a věku byl index ROX významně nižší u pacientů přijatých na JIP a u zemřelých pacientů než u přeživších.
Výsledky studie ukázaly, že pacienti s covid-19 mají výrazně odlišnou fyziologickou odpověď na hypoxii (vyšší dechová frekvence) na jakoukoli úroveň hypoxie než pacienti bez covid-19. Zatímco asymptomatická hypoxie může být přítomná u každého pacienta s respiračním selháním, tzv. štěstí není pozorováno častěji u pacientů s covid-19 než u pacientů bez covid-19. Data zde uvedená vyvrátila, že by pacienti s covid-19 byli s hypoxémií „šťastnější“ než pacienti bez covid-19. Autoři uznávají, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro podporu terapeutického přístupu u pacientů s covid-19 s respiračním selháním, který by byl jiný než v současnosti dostupná, ověřená standardní péče o ARDS, ani zjištění nepodporují, že by fyziologické štěstí bylo spojeno s horšími výsledky.