- 10 ledna, 2022
- / by Admin
Od nouzového schválení vakcín proti covid-19 přispěly obavy o bezpečnost vakcín k váhavosti vůči nim. Příznaky po primární vakcinaci proti koronaviru se syndromem těžké akutní respirační tísně (SARS-CoV-2) u pacientů se zánětlivým onemocněním střev (IBD) jsou obecně podobné frekvence, závažnosti a trvání jako u běžné populace.
Závažnější a častější nežádoucí účinky však byly hlášeny po druhé dvojité dávce povinné vakcinace mRNA. Četnost nežádoucích účinků po třetí dávce vakcinace mRNA v běžné populaci byla podobná jako po druhé dávce. Profil symptomů po třetí dávce vakcíny mRNA u převážně imunokompromitované populace s IBD však není znám. Výzkumníci z nemocnice Cedars Sinai Medical Center publikovali na předtiskovém serveru medRxiv zprávu, ve které hodnotili symptomatologii po podání posilovací dávky mRNA vakcín u dospělých s IBD.
Podrobnosti studie
Účastníci studie byli uvedeni v postvakcinačním registru pro frekvenci a závažnost příznaků Coronavirus Risk Associations and Longitudinal Evaluation in IBD (CORALE-IBD). Byli zkoumáni po podání posilovací dávky mRNA vakcíny v observační kohortové studii. Celkem 524 účastníků (70 % žen, průměrný věk 45 let) hlásilo třetí dávku očkování mRNA do 11. října 2021. Celkově 41 % hlásilo příznaky po posilovací (booster) dávce, přičemž symptomy byly obecně častější a závažnější u účastníků mladších než 55 let. Pro studii byly hodnoceny symptomy napříč 11 orgánovými systémy. Zahrnovaly příznaky v místě vpichu jako bolest, erytém, otok, únava nebo malátnost, bolest hlavy nebo závratě, horečka nebo zimnice, revmatologické příznaky (svalové, kloubní nebo nervové problémy), gastrointestinální problémy (nevolnost, zvracení, bolest břicha nebo průjem), změny ve spánkových vzorcích nebo narušený spánek, oteklé lymfatické uzliny, změny na kůži/nehtech nebo obličeji, problémy s očima, ušima, ústy nebo hrdlem, kašel, dýchací potíže a problémy s pamětí nebo výkyvy nálad. Všechny symptomy byly odstupňovány podle závažnosti a jejich dopadu na aktivity v každodenním životě, jako mírné, středně těžké, těžké a vyžadující hospitalizaci, jak je definováno v už existující literatuře. Kategorie „těžké+“ byla přidělena osobám s vážnými příznaky a osobám s potřebou hospitalizace. Vzhledem k odlišné symptomatologii u starších osob ve srovnání s mladšími příjemci vakcíny po druhé dávce vědci rozdělili pacienty podle věku do dvou kategorií, do 50 let a od 50 let výše. Dále vytvořili tabulku závažnosti (mírná, střední a těžká+), aby objasnila frekvenci závažných příznaků po posilovací dávce ve vztahu k závažnosti příznaků pociťovaných po druhé dávce. Nejčastějšími postvakcinačními příznaky hlášenými napříč kategoriemi pacientů byly bolest v místě vpichu (39 %), únava nebo malátnost (34 %) a bolest hlavy (23 %). Všechny tyto příznaky byly po posilovací dávce méně časté než po druhé dávce. Gastrointestinální příznaky byly hlášeny u 8,8 %, mírně častěji než po druhé dávce (7,8 %). Ti, kteří hlásili závažné příznaky po druhé dávce, měli také větší pravděpodobnost, že budou mít závažné příznaky po posilovací dávce. Většina lidí s těžkými+ symptomy po druhé dávce nevykazovala závažné symptomy po přeočkování (tj. třetí dávce), ale stále měla vyšší pravděpodobnost, že budou mít těžké+ symptomy než ti, kteří neměli těžké+ symptomy po druhé dávce.
Závěrem
Obecně studie prokázala, že pravděpodobnost a distribuce symptomů mezi pacienty s IBD po podání booster dávky vakcíny mRNA byly podobné těm po druhé dávce. Dále se ukázalo, že u většiny orgánových systémů zaznamenalo symptomy po přeočkování méně lidí po posilovací třetí dávce ve srovnání s druhou dávkou. Je však třeba provést další studie k vyhodnocení postvakcinačních gastrointestinálních symptomů u populace žijící s chronickým gastrointestinálním onemocněním.