- 9 května, 2022
- / by Admin
Většina pokusů omezit hrozbu koronavirového onemocnění covid-19 se zaměřila na vývoj vakcín a provádění nefarmaceutických intervencí, jako jsou lockdowny a uplatňování společenského odstupu, aby se omezil přenos nemoci. Vědci z Utrechtského institutu farmaceutických věd však zkoumají alternativní způsoby, jak se připravit na budoucí pandemie. Je to například podporováním zdravého životního stylu, jako je prevence konzumace nezdravých potravin a kouření a udržování pravidelného cvičení v populaci, kdy imunitní kondice může být při snižování dopadu pandemie stejně zásadní jako funkční medicína. Výzkum byl publikován v Journal of Clinical Medicine.
Během pandemie byly v Nizozemsku navrženy a realizovány 2 studie, které testovaly proměnné identifikované prostřednictvím hodnocení demografických a klinických dat včetně věku, hmotnosti a základního onemocnění, a imunitní zdatnosti (posuzované prostřednictvím samostatně hlášených onemocnění) pro korelaci s počtem a závažností symptomů covid-19. Nejprve proběhla studie „Corona lockdown: jak jste fit?“ (CLOFIT), která sestávala z anonymního online průzkumu s účastníky rekrutovanými prostřednictvím Facebooku. Tito jedinci nemohli být testováni na covid-19, protože studie probíhala velmi brzy v době pandemie. Druhou studií byla „Corona test street investigation (COTEST)“, která probíhala v testovacích centrech a posuzovala podobné proměnné pomocí osobního dotazníku. Ve studii CLOFIT, která probíhala online během prvního nizozemského lockdownu, bylo hodnoceno celkem 1415 účastníků, z nichž všichni byli ve věku od 18 do 94 let; 920 z těchto jedinců hlásilo alespoň 1 základní chronické onemocnění. Ženy měly tendenci být mladší než muži a měly nižší index tělesné hmotnosti (BMI), ale také nižší úroveň imunitní zdatnosti před (immune fitness 2019) a během lockdownu (mmune fitness DL). Kromě toho ženy hlásily četnější a závažnější příznaky covid-19 než muži. Symptomy covid-19 byly také častější a závažnější u starších jedinců, ale korelace nebyla příliš silná.
Imunitní zdatnost podle očekávání silně korelovala s počtem i závažností. Nebylo zjištěno, že by BMI korelovalo s počtem nebo závažností symptomů. Postupná¨regresní analýza byla použita k vytvoření modelu pro vysvětlení rozptylu včetně pohlaví, věku, BMI, základního onemocnění a imunitní zdatnosti jako prediktorových proměnných. Tento model vysvětlil 26 % rozptylu (variance) a zjistil, že 3 proměnné, které nejvíce předpovídaly počet symptomů, byly imunitní zdatnost (2019), imunitní zdatnost (DL) a základní onemocnění. Ve druhé analýze se také ukázalo, že to jsou proměnné, které byly nejlepšími prediktory závažnosti. Druhá analýza byla provedena na studii COTEST, realizované během epidemie delty na testovacích místech v zdravotnických zařízeních s celkovým počtem 925 účastníků. Vzhledem k tomu, že byla provedena později během pandemie, mohli být účastníci testováni na covid-19, což odhalilo 88 pozitivních případů. Podle očekávání ti, kteří byli pozitivně testováni na covid-19, hlásili výrazně vyšší průměrný počet příznaků než ti, kteří byli testováni negativně, ačkoli 8 % bylo asymptomatických. Tato studie zkoumala imunitní zdatnost (2019) a imunitní zdatnost v době testování (imunitní zdatnost T).
Byly zjištěny významné korelace mezi imunitní zdatností (2019 a T) a počtem/závažností symptomů.
Korelace mezi imunitní zdatností (2019) v obou skupinách byly podobné velikosti, ale korelace s imunitní zdatností (T) byly významně robustnější u negativních jedinců. Znovu byla provedena postupná regresní analýza s použitím stejných prediktorových proměnných (imunitní zdatnost T nahrazující imunitní zdatnost DL). Tím vznikl model vysvětlující 30,9 % rozptylu v počtu příznaků a druhý model vysvětlující 29,9 % závažnost symptomů. V této studii byly nejdůležitější 3 faktory: v obou modelech imunitní zdatnost (T), imunitní zdatnost (2019) a pohlaví. Mezi těmi, kteří byli pozitivně testováni na SARS-COV-2, byla jedinou významnou predikční proměnnou imunitní zdatnost (2019).
Podle studií je imunitní zdatnost nejdůležitějším faktorem při snižování závažnosti a počtu příznaků covid-19. Když vezmeme kohortu jako celek, imunitní zdatnost (2019) byla nejdůležitějším prediktorem, ačkoli imunitní zdatnost (T) byla důležitější u účastníků COTESTu, kteří měli pozitivní testy. Na závěr autoři říkají, že vlády nesou odpovědnost nespoléhat se pouze na farmaceutické intervence, aby se připravily na budoucí pandemie (které podle epidemiologů budou stále častější), ale měly by také usilovat o zvýšení imunitní zdatnosti obecné populace prostřednictvím kampaní, které podporují zdravý životní styl.