V nedávném vydání eBioMedicine vědci diskutovali o platnosti rovnice odvozené Khourym a kol. pro předpovídání účinnosti nových vakcín proti covid-2019, o čemž následně informoval Muena a kol. v reálném prostředí.
Khoury a kol. odvodil rovnici k předpovídání účinnosti nových vakcín proti koronavirovému onemocnění covid-19 pomocí poměru titru neutralizačních protilátek (Nab) mezi očkovanými jedinci a jedinci, kteří se přirozeně nakazili SARS-CoV-2. Prokázal korelaci mezi průměrným titrem Nab a účinností vakcíny proti symptomatické infekci SARS-CoV-2 napříč 7 různými očkovacími platformami. Odhady účinnosti 7 vakcín proti covid-19 byly porovnány s odpověďmi Nab, aby byl identifikován imunologický korelát ochrany (CoP) napříč různými platformami vakcín. Výzkumníci provedli dřívější odhady během 3. fáze studií a odpovídající odpovědi Nab během 1. A 2. fáze studií. Muena a kol. zkoumal dynamiku protilátkových odpovědí u přirozeně infikovaných jedinců v Chile. Tato data porovnal s titry Nab vyvolanými po očkování vakcínami CoronaVac a BNT162b2. Vakcína CoronaVac je inaktivovaná celovirová vakcína a BNT162b2 je vakcína na bázi mediátorové ribonukleové kyseliny (mRNA). Titry Nab vyvolané v reakci na obě vakcíny během očkovací kampaně v Chile byly porovnány s účinností předpovězenou z těchto poměrů pomocí rovnice odvozené Khourym a kol.. Muena a kol. také porovnával a hodnotil anti-nukleokapsidové (anti-N) protilátkové reakce jedinců infikovaných SARS-CoV-2 a pacientů v rekonvalescenci. Konkrétně hodnotil titry Nab u rekonvalescentních jedinců očkovaných vakcínami CoronaVac nebo BNT162b2. Podobně hodnotil titry Nab u jedinců bez předchozí infekce, kteří dostali 2 dávky vakcín CoronaVac nebo BNT162b2, aby porovnal rozdíl v jejich titrech Nab a odhadl účinnost obou vakcín.
Předpokládaná účinnost v chilské populaci byla 65,9 % u CoronaVac a a 92,6 % u BNT162b2. Nicméně za použití rovnice od Khouryho a kol. Muena a kol. předpokládal účinnost přibližně 50 % u CoronaVac a 97 % u BNT162b2. Podobně poměry titrů Nab pro CoronaVac a BNT162b2 byly 0,2 a 5,2. U jedinců infikovaných přirozeně SARS-CoV-2 Muena a kol. našel silné reakce na antigen SARS-CoV-2 N. Po 2 dávkách přípravku CoronaVac však došlo k malé odpovědi. Ačkoli CoronaVac má celý virion SARS-CoV-2, zdá se, že antigen N je slabým stimulantem pro reakce B-buněk. Proto byly pozorované reakce T-lymfocytů výraznější po očkování vakcínou CoronaVac než BNT162b2 v jiné studii porovnávající účinnost obou vakcín. To také vysvětluje pozorovanou nižší účinnost CoronaVac na základě odpovědí Nab než pozorovaná u chilské populace. Muena a kol. také za rizikový faktor špatné reakce na vakcínu CoronaVac označil obezitu. Celkově lze říci, že data od Mueny a kol. a publikované výsledky 3. fáze studií v Turecku a Indonésii odhalily, že rovnice od Khouryho a kol. podcenila účinnost vakcíny CoronaVac.
V budoucnu by mělo více studií zkoumat imunogenicitu a účinnost různých vakcín proti covid-19 v podobné podskupině populace. To by mohlo pomoci ověřit klinické přínosy posilovacích dávek vakcíny proti variantám SARS-CoV-2 vzbuzujícím obavy (VOC) na základě odpovědí Nab. Další výhodou by mohla být pomoc při vývoji vakcín proti covid-19 obsahujících virové antigeny z VOC na základě modelu od Khouryho a kolektivu.