Výzkumníci, kteří zjistili vysoké riziko kardiovaskulárních komplikací po akutním onemocnění covid-19, nabádají ke zvýšenému monitorování a připravenosti.
V jednoleté populační studii byl podíl pacientů, u kterých se rozvinuly kardiovaskulární komplikace v postakutním „dlouhém covidu“, větší, než výzkumníci očekávali, což vyvolalo jejich výzvu ke zvýšenému monitorování a připravenosti. Dr. Ziyad Al-Aly, ředitel Centra klinické epidemiologie, Veterans Affairs St. Louis Health Care System, Missouri, a kolegové se snažili rozšířit informace dostupné z několika studií, které zkoumaly postakutní kardiovaskulární následky covid-19, z nichž většina byla krátkodobá a omezená na hospitalizované jedince. Výzkumníci vytvořili retrospektivní studii za období 1 roku po diagnóze covid-19 z lékařských záznamů 153 760 pacientů, kteří se nakazili a přežili covid-19 po dobu alespoň 30 dnů, 5 637 647 účastníků ze současné kohorty a 5 859 411 z historické kohorty, kteří byli léčeni před pandemií covid-19.
V období jednoho roku vykazovaly osoby nakažené covid-19, bez ohledu na to, zda byly hospitalizovány, zvýšené riziko mrtvice (poměr rizika [HR]=1,52, 95 % CI 1,43–1,62), přechodné ischemické ataky (TIA) (HR=1,7, CI 1,37-1,62) a fibrilace síní (HR=1,71, CI 1,64-1,79. Kromě toho se zvýšilo riziko pro další dysrytmie, zánětlivé onemocnění srdce nebo osrdečníku, ischemickou chorobu srdeční, stejně jako další kardiovaskulární poruchy včetně srdečního selhání, neischemické kardiomyopatie, srdeční zástavu, kardiogenní šok a tromboembolické poruchy. Výzkumníci zvažovali několik mechanismů, které by mohly být základem spojení mezi covid-19 a postakutní fází rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, včetně přetrvávajícího poškození virovou invazí kardiomyocytů s následnou buněčnou smrtí, infekce endoteliálních buněk a endoteliitidy, transkripční alterace více typů buněk v srdeční tkáni a řady dalších domnělých mechanismů.
„Bude zapotřebí hlubší porozumění biologickým mechanismům, aby bylo možné informovat o vývoji strategií prevence a léčby kardiovaskulárních projevů u lidí s covid-19,“ uvedli výzkumníci.
Ačkoli jejich analýza ukázala, že rizika se zvyšují se závažností akutního covid-19 – od nehospitalizovaných přes hospitalizované až po vyžadující intenzivní péči – výzkumníci zdůrazňují, že „rizika a související zátěž byly evidentní u těch, kteří nebyli hospitalizováni během akutní fáze onemocnění; tato skupina představuje většinu lidí s covid-19.”
Dr. Al-Aly a kolegové charakterizují zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací během tzv. dlouhého covidu jako „podstatné“ a doporučují vhodné rozšířené sledování s důrazem na kardiovaskulární zdraví a nemoci. Dr. Al-Aly také popsal rozsah zvýšených kardiovaskulárních onemocnění jako „otevírající oči“. Ačkoli on a kolegové předpokládali, že k těmto výsledkům dojde pravděpodobněji u pacientů s již existujícími onemocněními jako je diabetes, covid-19 se zdál být „pachatelem rovných příležitostí“.
„Rizika byla evidentní u mladých i starých lidí, u černochů i bílých, u mužů i žen, u kuřáků i nekuřáků, u diabetiků i nediabetiků atd., nebyla ušetřena žádná podskupina.“
Dr. Al-Aly uzavřel svou zprávu poukazem na to, že ačkoli se rizika uvedená v jeho studii mohou zdát malá ve srovnání s velkým počtem lidí s covid-19, tento podíl se pravděpodobně promítne do milionů lidí v USA, u nichž se rozvine srdeční onemocnění, a nespočtu dalších po celém světě.
„To si musíme nyní uvědomit a ujistit se, že jsme připraveni řešit potřeby těchto pacientů,“ prohlásil dr. Al-Aly.